První pomoc – při autonehodě, infarktu, panické atace, pro děti

První pomoc je základní dovedností, kterou by měl ovládat ideálně každý. Každý se totiž někdy může ocitnout v situaci, kdy bude ohrožen život nebo zdraví jeho nebo jeho blízkých. Správná a rychlá reakce mohou být často rozhodující. Jak poskytnout první pomoc a kdy je jí potřeba?

První pomoc je soubor opatření a úkonů, které se provádí při náhlém zhoršení zdravotního stavu nebo při úrazu, dokud na místo nepřijede profesionální záchranná služba. Zahrnuje poskytnutí základní péče, stabilizaci stavu postiženého a zajištění bezpečnosti na místě události.

Úspěšná první pomoc vyžaduje především klid, přehled a základní znalosti. Velkou roli často hraje i schopnost adekvátně vyhodnotit situaci a co nejrychleji zavolat odbornou pomoc. Do příjezdu odborníků však mohou uběhnout minuty a život raněného mnohdy závisí na vteřinách – jak tedy poskytnout první pomoc a v čem se liší první pomoc pro děti od té pro dospělé?

První pomoc při autonehodě

Jednou z nejčastějších situací, kde může být první pomoc nezbytná, je autonehoda. Pokud dojde k autonehodě, ze všeho nejdříve je potřeba místo nehody zabezpečit, aby nedošlo k další tragédii – tedy zapnout výstražná světla, obléknout si reflexní vestu a dát na silnici výstražný trojúhelník.

U každé vážnější nehody nebo zranění je samozřejmě ze všeho nejdůležitější přivolat pomoc, a to telefonicky buďto na tísňové lince 112 či na lince záchranné služby 155. Volající by měl být schopen poskytnout operátorovi, pokud možno, co nejpřesnější informace o místě nehody a stavu zraněných.

K vozidlu postižených by se mělo vždy přistupovat s opatrností. Je potřeba zkontrolovat, zda jsou zranění při vědomí, zda dýchají nebo jestli je potřeba zahájit resuscitaci. Pokud je to možné, měla by jim být poskytnuta první pomoc – zastavení krvácení, stabilizace zlomenin, případně zajištění dýchacích cest.

Postup první pomoci při autonehodě:

• zabezpečit místo nehody
• zkontrolovat stav postižených
• zajistit základní péči
• zavolat odbornou pomoc

Zjistit, zda je zraněný při vědomí, lze několika způsoby. Nejprve je dobré jej oslovit, případně s ním zkusit zatřást. Pokud dotyčný nereaguje, pravděpodobně je v bezvědomí a je potřeba situaci řešit co nejrychleji.

Postiženému v bezvědomí je potřeba co nejrychleji uvolnit dýchací cesty. To se dá docílit záklonem hlavy a zvednutím brady. Pokud je dotyčný stále ve vozidle (např. ho nelze vyprostit), je lepší s ním nemanipulovat a provádět první pomoc přímo ve vozidle.

V případě, že postižený dýchá, stačí jej ponechat ve vozidle a dohlížet na dostatečné uvolnění dýchacích cest do příjezdu záchranných složek. Pokud však nedýchá nebo dýchá abnormálně, může mu pomoci vyproštění z vozidla.

Vyproštění raněného z vozidla by mělo být prováděno jen v případě, hrozí-li mu další nebezpečí, je-li blokován přístup k dalším poraněným, nebo nelze-li poskytnout první pomoc na místě. Především je potřeba jej provádět co nejšetrněji.

Zákonná povinnost poskytovat první pomoc

Podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, má každý účastník dopravní nehody povinnost:

• zastavit vozidlo a zajistit bezpečnost místa nehody
• poskytnout nezbytnou první pomoc zraněným osobám
• přivolat záchrannou službu (linka 155 nebo 112)

Neposkytnutí pomoci zraněné osobě na místě nehody může být považováno za trestný čin podle § 150 trestního zákoníku, který hovoří o neposkytnutí pomoci. V případě, že zranění ohrožuje život nebo zdraví a řidič nepomůže, hrozí mu trest odnětí svobody až na tři roky.

Povinná výbava vozidla pro první pomoc

Každé vozidlo musí být vybaveno autolékárničkou, která splňuje platné normy. Obsah lékárničky je přesně stanoven vyhláškou:

• obvazový materiál (gáza, obvazy, sterilní krytí)
• rukavice a trojcípý šátek
• resuscitační rouška nebo maska
• nůžky na stříhání pásů

Je důležité pravidelně kontrolovat expirační doby vybavení lékárničky a případně je obnovovat.

První pomoc pro děti

Děti jsou zranitelnější a jejich tělo reaguje na úrazy odlišně než tělo dospělého. Při poskytování první pomoci dětem je důležité zachovat klid a přizpůsobit postup věku dítěte.

Například při zástavě dechu nebo srdeční činnosti je nutné zahájit resuscitaci podle zásad pediatrické první pomoci. Dětem se provádí pět úvodních záchranných vdechů, následuje stlačování hrudníku v poměru 30:2.

První pomoc u dětí se týká všech dětí a mladistvých až do 18 let věku. Při resuscitaci se postupuje podobně jako u dospělých, tedy zabezpečením místa, zjištěním, zda dítě reaguje a dýchá, a případným oživováním do příjezdu záchranných složek. Zda dítě dýchá lze zjistit zprůchodněním dýchacích cest a poslechem dechu alespoň po dobu 10 vteřin.

Pokud dítě nereaguje, nedýchá nebo lapá po dechu, je potřeba co nejrychleji přivolat pomoc a zahájit resuscitaci:

• novorozenci: prsty stlačovat hrudník frekvencí 100/minuta (max. 120/minuta) do hloubky 1/3 hrudníku (4-5 cm)
• děti: 5 umělých vdechů, dále poměr 30 stlačení hrudníku a 2 vdechy

V případě drobných úrazů, jako je odřenina, je důležité ránu vyčistit a předejít infekci. Dětem je také potřeba vždy poskytnout psychickou podporu, aby se nebály a spolupracovaly.

První pomoc při infarktu

Infarkt myokardu je život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou akci.

Typicky se projevuje:

• silnou bolestí na hrudi, která se může šířit i do levé ruky, zad nebo čelisti
• dušností, pocením, nevolností nebo zvracením
• pocitem úzkosti či strachu

V případě infarktu je potřeba postiženého uklidnit a posadit jej do polohy v polosedě. Následně je potřeba zavolat záchrannou službu či tísňovou linku. Pokud má postižený nitroglycerin (obvykle ve spreji), je dobré se mu pokusit pomoci jej aplikovat. Pak už jen stačí sledovat jeho stav do příjezdu záchranných složek a být připraven zahájit resuscitaci v případě, pokud by náhle ztratil vědomí.

První pomoc při bodnutí sršněm

Bodnutí sršněm může být nebezpečné, zejména pokud je člověk alergik nebo byl bodnut do oblasti krku či úst. Reakce na bodnutí se pohybuje od mírného otoku až po život ohrožující anafylaktický šok.

První pomoc u anafylaktického šoku

• okamžitě volat 155 nebo 112
• povolit postiženému oděv tak, aby mohl dobře dýchat
• při vědomí – nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí – položit na záda a přizvednout končetiny
• podat injekční stříkačku s adrenalinem (EpiPen, AnaPe)

Ze všeho nejdříve je potřeba zavolat pomoc a postižené místo ledovat ledovým obkladem, aby se zmírnil otok a bolest. Pokud má postižený k dispozici antihistaminikum (např. Fenistil gel), je dobré ho nanést na místo bodnutí.

V případě alergické reakce (pokud se objeví dýchací potíže, otok obličeje nebo prudká nevolnost) je nutné ihned zavolat záchrannou službu. Pokud se reakce zhoršuje, je potřeba zajistit, aby byl postižený v bezpečné poloze a v klidu, dokud nepřijede odborná pomoc.

První pomoc při šokovém stavu

Kromě již zmíněného anafylaktického šoku existují ještě další tři typy šoků:

• hypovolemický šok – vnější nebo vnitřní krvácení, nedostatek tekutin
• kardiogenní šok – srdce nepumpuje dostatek krve a neokysličuje tělo
• septický šok – infekce se dostane do krevního řečiště

A co je to vlastně šok? Šok je život ohrožující stav, kdy organismus trpí nedostatkem kyslíku a živin, většinou v důsledku větší ztráty krve. Někdy se jeho příznaky dostaví pomalu či nenápadně – je tedy zapotřebí s ním pro jistotu počítat u jakéhokoliv většího zranění a co nejrychleji jednat.

První pomoc při popáleninách

Popáleniny se dělí podle stupně závažnosti. U lehkých popálenin (první stupeň) stačí zasažené místo chladit studenou vodou. U závažnějších popálenin (druhý a třetí stupeň) je nutné postupovat s větší opatrností.

Nejdříve je potřeba zastavit působení tepla na postiženého, tedy jej dostat z dosahu zdroje tepla, a pokud je to možné, svléknout z něj oblečení, které není přilepené k popálené kůži. Zasažené místo je potřeba co nejdříve ochladit pod studenou tekoucí vodou, ideálně po dobu 10-20 minut.

Popáleninu je pak nutné zakrýt sterilním obvazem nebo čistým hadříkem. V žádném případě se nesmí používat mastné krémy, oleje nebo jiné látky, které by mohly stav dotyčného zhoršit.

Při těžkých popáleninách nebo pokud je zasažena velká část těla, je potřeba zavolat záchrannou službu.

První psychická pomoc

První psychická pomoc je důležitou součástí každého krizového zásahu, zejména při katastrofách, nehodách nebo traumatických událostech. Pomáhá zmírnit stres a stabilizovat duševní stav postiženého.

Co je potřeba poskytnout u první psychické pomoci?

• poskytnout pocit bezpečí a ujistit postiženého, že není sám
• poslouchat bez přerušování, umožnit postiženému, aby ventiloval své emoce, aniž by ho kdokoliv hodnotil
• zajistit základní potřeby, jako je voda, jídlo nebo teplé oblečení
• zapojit blízké osoby, spojit postiženého s jeho rodinou nebo přáteli (pokud je to možné)

První psychickou pomoc nabízí také linka první psychické pomoci, a to telefonicky nonstop na čísle 116 123 a ve všední dny od 8 do 13 hodin online na chatu, nebo například aplikace Nepanikař.

První pomoc při panické atace

Panická ataka je náhlý záchvat intenzivní úzkosti, který může být pro postiženého velmi děsivý. Typicky se projevuje například bušením srdce, pocitem dušnosti, závratí či strachem ze smrti.

Panická ataka se mnohdy může zvrtnout ve stejnou tragédii jako jakýkoliv jiný záchvat či stav ohrožení. Je potřeba nebrat ji na lehkou váhu a adekvátně na ni reagovat.

Jak poskytnout první pomoc při panické atace?

• uklidnit postiženého – mluvit klidně a ujistit postiženého, že je v bezpečí
• dýchat společně – pomoct mu zklidnit dech, například metodou dýchání do papírového sáčku nebo hlubokým nádechem nosem a pomalým výdechem ústy
• poskytnout oporu – zůstat s postiženým, dokud ataka neodezní (obvykle 10–20 minut)

Pokud se panické ataky často opakují, může se jednat o panickou poruchu nebo vážnější problém. V tomto případě je vhodné vyhledat odbornou psychologickou pomoc, případně se obrátit na psychiatra.